Emoce jako hlavní zbraň volebních kampaní: experti varují před manipulací a volají po odolnější společnosti
V předvolebních kampaních se čím dál více prosazuje využívání emocí jako účinného nástroje pro ovlivnění voličů. Podle odborníků hrají klíčovou roli především strach a hněv, které politické subjekty i zahraniční aktéři využívají k manipulaci veřejného mínění a podkopávání důvěry ve státní instituce a demokratický proces.
Jedním z často používaných narativů je zpochybňování samotné legitimity voleb. „Tvrzení, že například korespondenční nebo elektronické hlasování umožňuje manipulaci s výsledky, jsme viděli už při prezidentských volbách v roce 2023 a znovu se objevilo i před eurovolbami v roce 2024,“ uvedl politolog Jan Charvát z Univerzity Karlovy. Podobná tvrzení se stala běžnou součástí veřejného prostoru již od amerických prezidentských voleb v roce 2020.
Dalším oblíbeným rámcem je tzv. suverenistický motiv, kdy je vláda vykreslována jako pouhá výkonná složka Bruselu nebo NATO, bez skutečné rozhodovací pravomoci. Tento pohled podle Charváta výrazně rezonuje zejména v prostředí ovlivněném proruskými narativy, jak potvrzuje i studie Asociace pro mezinárodní otázky.
Třetí hojně šířenou linií je šíření obav z ekonomického kolapsu. Varování před údajnými dopady „zeleného útlumu“ či podpory Ukrajiny se často pojí s výzvami k protestům proti údajně zkorumpované elitě. „Jde o vytváření atmosféry energetické a sociální paniky,“ vysvětluje Charvát.
Odpovědí je kritické myšlení a mediální gramotnost
Experti se shodují, že klíčem k omezení vlivu těchto manipulativních strategií je posilování odolnosti společnosti. Jakub Drmola z Masarykovy univerzity upozorňuje, že je nutné pracovat na dvou frontách: na jedné straně budovat důvěru v instituce a odborné autority, na druhé pak rozvíjet schopnost občanů kriticky vyhodnocovat informace. Podle něj se jedná o globální výzvu, která vyžaduje adaptaci na nové tempo informačního prostředí.
Jan Charvát zdůrazňuje význam systematického vzdělávání v oblasti mediální gramotnosti. Občané by měli být schopni rozeznat manipulativní obsah a orientovat se v digitálním prostoru. Klíčová je také transparentnost politické reklamy a podpora investigativní žurnalistiky, která může odhalovat nekalé praktiky.
Společenská odolnost jako obrana proti manipulaci
Filozofka Alena Koubová z Akademie věd ČR upozorňuje, že tendence k manipulaci a polarizaci jsou silnější v dobách nejistoty. „Lidé častěji podléhají manipulaci, pokud se cítí existenčně ohroženi. V obdobích stability je společnost vůči těmto jevům odolnější,“ říká. Podle ní je proto důležité budovat společenskou odolnost nejen skrze informace, ale i skrze mezilidské vazby, důvěru ve veřejné instituce a podporu znevýhodněných skupin.
Zároveň varuje před tím, aby se elity nechovaly v krizi oportunisticky. Naopak by měly pomáhat společnosti krizi pochopit a překonat, nikoli ji zneužívat. „Společnost je tak silná, jak je silný její nejslabší článek,“ shrnuje.
Zvyšování informační a psychologické gramotnosti, otevřená veřejná debata a důraz na sdílení ověřených dat jsou podle odborníků zásadní pro obranu demokracie před vlivy manipulativních kampaní a dezinformací. Bez odolné společnosti se totiž i ty nejdemokratičtější procesy mohou stát snadným terčem.
REDAKCE / Zdroj: ČTK